Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Příspěvky se štítkem „maturita“

Polemika o podobě státní maturitě z informatiky – praktický subtest

Jak dělala Anička palačinky

 

palacinka

Anička se učí na kuchařku,  na závěr bude dělat závěrečnou zkoušku. Letos poprvé je to STÁTNÍ zkouška, proto je jednotná, musí být poměrně jednoduchá a testovat jen minimální dovednosti kuchaře. Jestliže jí Anička zvládne, dostane papír na to, že umí vařit. Může pak nastoupit do místní hospody jako kvalifikovaná síla.

 Možná s ní chodí do třídy Zdeněk, který je už teď šikovný a jednou bude šéfkuchařem významného hotelu, ale jednotná zkouška musí být samozřejmě stejně těžká (resp. lehká) i pro něj. Pokud by chtěl, může si sice dobrovolně vybrat nějakou těžší variantu, ale vzhledem k tomu, že se ho na to nikdy nikdo nezeptá, byl by blázen, kdyby to udělal.   

Je pravda, že jeho spolužák Vašek si těžší variantu vybral a úspěšně zkoušku složil, vždyť se o tom psalo i v novinách. Je možné, že tím způsobí, že místní restauratéři se na to, co kdo vařil při zkoušce, začnou za pár let ptát, ale zatím, je to pro Zdeňka zbytečný risk.

Ale to jen tak na okraj a jak tedy zkouška Aničky a Zdeňka probíhá?

Nejdřív vyplnili znalostní test a teď přichází praktická úloha.

Řekněme, že Anička dostane tento závěrečný úkol: Celý příspěvek »


Polemika o podobě státní maturitě z informatiky

Problém první informační a komunikační technologie jako mladá nekodifikovaná věda.

Informační a komunikační technologie jsou batoletem mezi obory, které se vyučují na našich školách.

Babička Matematika své první znalosti získala ve starém Řecku, Číně i Mezopotámii někdy před dvěma tisíci let a doplňovala si je Egyptě, ve středověku se doučila rovnice a do konce 19. Století už věděla všechno, co se dnes učí na střední škole.

Dědeček Český jazyk byl mladý někdy v prvním tisíciletí našeho letopočtu, ale tehdy ještě neuměl moc psát, naučil se to až někdy okolo roku 1400, kdy mu Jan Hus pomohl s používáním diakritiky. Učil se a vyvíjel dalších pár století. V roce 1993 se rozhodl pro radikálnější změnu pravopisu a od té doby tj. skoro 20 let už ví, jak vypadá a jen tu a tam se maličko kosmeticky upraví.

Stejně jsou na tom i jeho bratranci Anglický, Německý, Ruský a Španělský. Oni všichni přesně vědí, co mají vědět středoškoláci.

Ostatní členové rodiny jsou na tom podobně. Strýček Zeměpis se čas o času dozví o vzniku nového státu, ale jeho znalosti třeba o podnebných pásech, vodstvu nebo světadílech jsou prastaré. Hodné tety Chemie a  Fyzika se spoustu novot dozvěděly někdy před sto lety, ale s tím, co se dozvídají v posledních letech příliš neobtěžují náhodné kolemjdoucí. Chemie si potrpí na svou Periodickou tabulku a Fyzika má ráda klasická témata jako je Mechanika, Optika a Elektrické jevy a nějaká 40 let stará Teorie chasu jí v rámci střední školy příliš neovlivňuje.

Jenže co s tím batoletem IKT? Všichni příbuzní se radovali, když řeklo první slabiku, všichni žasnou, když se dokáže poprvé postavit na vlastní nohy, sice zatím velmi vratce, ale přece jen. Když pronese první slovo, žádá si to rodinnou oslavu. Je mu rok (z hlediska ostatních příbuzných) a všichni jsou z něj nadšení – vždyť je tak roztomilé!

Všichni se teď budeme učit tomu, co naše děťátko umí. Budeme slabikovat a lézt po čtyřech a to budou ty dovednosti, které k životu budeme nutně potřebovat.

Jenže jako všechny malé děti se vyvíjí velmi rychle. Učí se nové věci, zvládá to, to bylo před pár týdny velký problém. Dnes řeklo první větu, jenže my budeme učit studenty slabikovat. Než je to naučíme, bude naše malé IKT umět jezdit na trojkolce. Nejlepší by bylo učit se to, co bude umět za pět, deset let, jenže my zatím nevíme, co to bude.

Přesně před dvěma měsíci jsem v jedné diskusi o čtečce uvedla:

„Dovedu si snadno představit, že tam jsou nahrané učební materiály, že tam lze doplňovat poznámky a dělat cvičení, ale pak to nebude čtečka, ale spíš bych to viděla na nějaký tablet. Prostě víceúčelové zařízení, kde budu on-line, budu tam mít mapu, vyřídím si maily a cestou v tramvaji nastuduji další přednášku z e-learningu a opoznámkuji si to,pak si otevřu školní Moodle a opravím pár odevzdaných prací – protože jezdím poměrně dlouho :) . Myslím, že by to mohlo i přehrávat muziku,fotografovat a telefonovat :) , když už!
Já osobně tedy ještě doufám, že to bude ohebné, abych to snadno narvala do tašky vedle bochníku chleba.“

Před pár dny jsem zjistila, že ohebný displej je už vyrobený: http://notebooky.idnes.cz/notebook-fujitsu-ma-ohebny-displej-a-intel-nejtenci-model-sveta-psu-/tech-a-trendy-nb.aspx?c=A070530_144754_tech-a-trendy-nb_jza

 

Proč je to důležité? Právě proto, že oblast IKT se rozvijí tak rychle, že prostě nestíháme. Proto je třeba stále řešit a zvažovat, co vlastně učit.

Státní maturita má testovat znalosti studentů z oblasti IKT. Mechanismus a harmonogram vyžaduje sestavit katalog požadavků o pár let dřív, než dojde k testování. Pak vyučující zahrnou oblasti do RVP a svých tematických plánů, naučí studenty, co je potřeba a pak se maturuje.

Jenže to je právě ten zádrhel. Než celý proces proběhne, je už pozdě. Dnes jen malou ukázku.

První příklad didaktického testu v nižší verzi zní:

Kterou z webových stránek na následujících smyšlených adresách webový prohlížeč zcela jistě nezobrazí? Vyberte jednu z následujících možností A–D.

A) https://online.banka.cz/

B) www.skolaprozaky.cz

C) www://upinkasu.cz/restaurace

D) http://123.hnutisvobody.cz/kuba

 

Zkusila jsem to. Můj prohlížeč Google Chrome zobrazí toto:

 

4

2
34

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Česky řečeno, jedině  ta  chybná odpověď vrací rozumný výsledek.

Není to tím, že by test autoři  navrhli špatně, jen je to znalost zbytečná,  před pár lety, kdy to konstruovali, prostě Google Chrome nebyl. 

A navíc, řekněte mi, kolikrát jste nějakou adresu stránky opisovali. V devadesáti devíti případech vám jí někdo pošle a vy kliknete.

Autoři testu chtěli, aby studenti znali správnou syntaxi při psaní adresy webové stránky, což je sice chvályhodné, ale při použití moderního prohlížeče jaksi zbytečné.

Jenže pak ta otázka prakticky ztrácí smysl.

A tak je to skoro se vším :) .