Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Ledaři, voraři, průvodčí tramvají a učitelé

Budoucnost už je dnes.

Reflexe na úvahy o budoucnosti vzdělávání v rámci kursu RVP – VT21

 

V neděli vstávám pozdě. Na Facebooku mi píše Katarina. Bydlí teď v Americe, poslala mi fotky dětí, právě je vyfotila mobilem. Domlouváme si setkání, až se ukáže v Evropě. Přes Skype mi volá dědeček, má se dobře, k obědu měl rajskou, odpoledne prý bude pracovat – stáhne si pár článků z nějakého japonského serveru, kde jsou prý moc zajímavé informace o fraktálech. Ještě, že má přístup do Matlabu, aby si to mohl přepočítat.

 

venec

Odpoledne mám sraz s kamarádkou Janou, pod záminkou kupování větví na adventní věnce, spolu zajdeme na kafe. V tramvaji cestou na sraz bych měla z mobilu alespoň chvíli poslouchat tu nahranou angličtinu (http://www.langmaster.cz/lmcom/cz/web/cs-cz/pages/produkty/anglictina/anglictina-poslechy-nejen-na-cesty-audio-cd.aspx), ale skutečně se mi nechce. Tak vyndávám čtečku, půjčenou z knihovny http://www.mlp.cz/cz/novinky/105-nove-prirustky-do-e-knihovny/ a spokojeně se začtu do Povídek z druhé kapsy.  V kavárně je příjemně, takové to nedělní odpoledne, vhodné k házení koblih (http://ld.johanesville.net/jirotka-01-saturnin?page=15), popíjíme kapučíno a máme se fajn. Teď jen dojet pro ty větve, jenže obě jsme nějak zapomněly adresu zahradnictví. Jana nemá v autě navigaci, její synové si jí vypůjčili na Kešky (http://www.geocaching.cz/news.php). No nic, Jana vyndá IPad a najdeme si trasu, ona řídí, já sleduji, jak se pohybujeme po trase. V zahradnictví normálně zaplatíme kartou a spokojeně odvážíme tři svazky krásných, čerstvých, voňavých větví.

Cestou se stavím v supermarketu, na náměstíčku poskakuje asi pět dětí – dva vypadají, že hrají imaginární tenis, jeden je golfista a jeden boxuje a ta malá holčička tancuje rokenrol – nejdřív jsem zmatená, pak si všimnu, že se tu jen předvádí í hit letošních  vánoc:  hry ovládané pohybem těla (http://www.kinect.cz/). 

Doma je klid. Starší syn si u svého počítače instaluje Linux, jako protest proti nadvládě Woken, někdo z jeho kamarádů ho přes Skype naviguje, mladší zkouší vyrobit nějakou hru v Kodu ( http://research.microsoft.com/en-us/projects/kodu/), ale prý je to nanic a obyčejný GameEditor je lepší. Tak si jdu dodělat si věci k e-learningu. Ještě jsem zapomněla zaplatit synovy zálohu na hory – otevřu internetové bankovnictví a vyřeším to.

Čtu si reflexe spolužáků na netu. Zajímavá je diskuse pod článkem Martina Ruska (http://ucitel.blogy.rvp.cz/2011/11/10/budoucnost-vzdelavacich-technologii-postreh-z-konference-projektu-metodika-ii/) a pěkně se čte i jak si představuje budoucnost kolegyně Jana Zárubová (http://ittechvevyuce.blogspot.com/2011/11/budoucnost-vzdelavacich-technologii.html).

Ještě jsem se v rychlosti znovu podívala na video přednášku s Danem Francem (http://elearning.rvp.cz/kurzy/mod/resource/view.php?inpopup=true&id=23583), našla jsem si ho na Twittru a zjistila jsem, že se zabývá moc zajímavým problémem svobodných společností, ve čtvrtek byla konference, tak jsem se koukla, o čem to bylo (http://www.slideshare.net/peoplecomm/svoboda-nazivo-final-robert-penazka-zapisky-z-plavby). Skutečně zajímavé!  A navíc podle seznamu účastníků koukám, že tam byl i brácha a další dva známí (mimochodem Jitko, není někdo z příbuzenstva Štěpán?), musím se zeptat na dojmy.

Uvědomila jsem si, že jsem zapomněla opravit pár studentských prací a slíbila jsem jim to do pondělí. Tak se hlásím do školního Moodle a pilně opravuji.

moodle

moodle2

 

 

 

Koukám, že i kolegyně češtinářka pracuje z domova:

 

Vzpomněla jsem si, že se ještě chtěl podívat na zajímavosti z české konference Ted, která se konala v Praze. Jedu odzadu – 2010 Praha, příště se podívám i na tu v Brně a Bratislavě. (http://www.youtube.com/view_play_list?p=0FA8E5F4FDE580A0). Je to nesmírně zajímavé a poučné, zírám na to fascinovaně místo večerní detektivky na ČT1. Přes rameno mi kouká mladší syn, diskutujeme o tom, jaká bude škola za pár let. Ukazuju mu Khan Academy (http://www.khanacademy.org/exercisedashboard?k). Jemu je jasné, že se bude učit přes web, vybírat si sám úkoly a zadání a do školy bude chodit, ale jen kvůli kamarádům a tělocviku, fotbal se líp hraje v partě. Je mu jasné, že klasicky vedená škola, o které se na konferenci hodně kriticky mluví, nemá budoucnost.

A co tedy bude dělat učitel, ptám se?

„No to je přece jasný, ledaři, voraři a průvodčí tramvají taky už vymřeli, když něco není potřeba, tak povolání zmizí, ne?“

To není žádná vize budoucnosti.  Takhle to bylo včera :) .


    hodnotilo 5 uživatelů

9 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Stejně si myslím, že bude potřebovat ještě někoho dalšího kromě Khana. Trenéra fotbalu, organizátora týmových školních aktivit a projektů, dozorce kontrolujícího, co dělá celý den. Je jasné, že to nebude učitel, jak ho známe dnes. Co myslíte, bude se mu říkat jinak?

  2. avatar

    Myslím, že bychom potřebovali hodně takových Khanů :-).

    Protože učitel už nebude učit, mohlo by se používat třeba označení Kouč (mezi pracovní náplň kouče patří podporování klienta - žáka - při nalézání optimálních postupů, strategií, plánů a řešení) nebo Tutor (znamená osobu, která se stará o určitou skupinu žáků nebo studentů, konzultuje a procvičuje s nimi probíranou látku a podobně).

    Ať už se bude učiteli v budoucnu říkat jakkoli, myslím, že jeho práce by měla být celkem jasná: pomáhat žákům dosáhnou co největšího rozvoje.

  3. avatar

    Mně připadá ohromné, jak jste ukázala, do jaké míry nám během jednoho dne technika pomáhá. Po přečtení jsem si uvědomila, že takový popis bych donedávna brala jako sci-fi, a ona je to zatím současnost. A nemůžu se dočkat, až budu více koučovat a méně známkovat. :-)

  4. avatar

    "Tohle bylo včera"a už aby bylo zítra :)
    PS. Štěpán v přízni není.

  5. avatar

    Nedávno jsem na podobné téma vedla vážný rozhovor se synem (18 let). Došli jsme k systému, kdy student chodí na max. 4 hodiny do školy (čeština, matematika, jazyky - prostě ty všeobecné povinné předměty) a zbytek probíhá z domova pod vedením učitelů. Čím lepší výsledky studenta, tím lepší možnost pracovat s odborníkem a tím větší možnost nahlédnout do hloubky daného předmětu. Možná by tohle mohla být jednou cesta...

  6. avatar

    Právě jsem se vrátila z Comenius setkání z UK a tak mi k mým podobným zkušenostem přibyla jedna perlička navíc. Po té co na večerním meetingu kolegyně ředitelka zjistila, že zapomněla včas vyplnit jakousi veledůležitou tabulku zřizovateli, uchýlila se do odlehlejšího místa místního pubu, prostřednictvím iPadu onen dokument zdárně vložila na patřičné místo a úředního šimla na dálku nakrmila... Jen mám trochu strach, že si tady lámeme hlavu, co a jak bude s učiteli a úředníci mezi tím zdárně bují a práce mají čím dál víc :(

  7. avatar

    Abych to uvedla na pravou míru - já si nemyslím, že povolání učitele zmizí. Jen si myslím, že už nebude jen předávat informace a kontrolovat to, jak je žáka či student přeříká.
    Měl by umět inspirovat, pomoct najít cestu.

  8. avatar

    Díky za hezkou rekapitulaci neděle, přiznám se, že to bych nedala snad za celý týden, ať už mi technologie pomůžou jak chtějí :-) Shoduji se s Vámi také v posledním komentáři - vnímám roli učitele jako "průvodce a poradce" ve vzdělávání.

  9. avatar

    Miro, souhlasím s Vámi v tom, že role učitele se prostě pozmění. Po pravdě řečeno, znám již několik učitelů, kteří vybočují z oné řady průměru. Jen je mi líto, že ve své práci a snažení nejsou dostatečně podporovani. Zároveň však seleudji, že se věci pomalu začínají měnit a ti, kteří chodí pouze diktovat a chtějí slyšet při zkoušení jen to, co nadiktovali ze svého sešitu, už začínají být tlačeni k tomu, svoji podobu učitele měnit.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.