Jak dělala Anička palačinky
Anička se učí na kuchařku, na závěr bude dělat závěrečnou zkoušku. Letos poprvé je to STÁTNÍ zkouška, proto je jednotná, musí být poměrně jednoduchá a testovat jen minimální dovednosti kuchaře. Jestliže jí Anička zvládne, dostane papír na to, že umí vařit. Může pak nastoupit do místní hospody jako kvalifikovaná síla.
Možná s ní chodí do třídy Zdeněk, který je už teď šikovný a jednou bude šéfkuchařem významného hotelu, ale jednotná zkouška musí být samozřejmě stejně těžká (resp. lehká) i pro něj. Pokud by chtěl, může si sice dobrovolně vybrat nějakou těžší variantu, ale vzhledem k tomu, že se ho na to nikdy nikdo nezeptá, byl by blázen, kdyby to udělal.
Je pravda, že jeho spolužák Vašek si těžší variantu vybral a úspěšně zkoušku složil, vždyť se o tom psalo i v novinách. Je možné, že tím způsobí, že místní restauratéři se na to, co kdo vařil při zkoušce, začnou za pár let ptát, ale zatím, je to pro Zdeňka zbytečný risk.
Ale to jen tak na okraj a jak tedy zkouška Aničky a Zdeňka probíhá?
Nejdřív vyplnili znalostní test a teď přichází praktická úloha.
Řekněme, že Anička dostane tento závěrečný úkol:
Modelová životní situace:
Jste zaměstnaná v kuchyni, host si právě objednal palačinky s tvarohem a vašim úkolem bude je jí připravit. Pro tento případ budete muset:
- Udělat si v kuchyni pořádek a připravit suroviny;
- Připravit si těsto a náplň z tvarohu;
- Pomocí sporáku vyrobit palačinky;
- Pomocí vidličky rozmíchat tvaroh s cukrem;
- Palačinky zabalit a položit na talíř.
1. Těsto:
1.1. Na stole i na sporáku si ukliďte. Na sporák dejte teflonovou pánev, na pracovní stůl připravte mísu.
1.2. Z lednice vyjměte 1 vejce, rozklepněte je do připravené mísy, skořápku používat nebudete, tak jí vyhoďte do odpadků.
1.3. Z lednice vyndejte nádobu s mlékem a připravte si odměrku. Do odměrky lijte mléko tak dlouho, až jeho hladina bude zarovnaná se značkou ¼ litru (pokud jí na odměrce nenajdete, zkuste se podívat, jestli tam není značka 250 ml).
1.4. Nyní najděte sůl, bývá v nádobě s nápisem Sůl. Špetku soli (což je množství, které se udrží na špičce ostrého nože) nasypte do mísy k vejci s mlékem.
1.5. Poté budete přidávat polohrubou mouku. Mouky je třeba 120g. Určitě v kuchyni najdete něco, jak to množství zjistit. Mouku postupně přisypávejte do nádoby s vejci a mlékem a pozorně míchejte. Vznikne těsto.
2. Smažení
2.1. Poté nechte těsto odležet, Ze sporáku odstraňte nádoby ve kterých je ryba, rýže a polévka. Na sporáku rozpalte teflonovou pánev.
2.2. Na pánev dejte tuk.
2.3. Vlijte pozorně těsto na pánev a smažte až, bude akorát, poté palačinku obraťte i na druhou stranu. Po skončení jí vyjměte z pánve.
3. Náplň
3.1. V červené čisté nádobě smíchejte 120g měkkého tvarohu s 15g cukru
4. Dokončení
4.1. Na palačinku naneste tvarohovou náplň, palačinku srolujte tak, že postupujete od bližší strany ke vzdálenější.
4.2. Naservírujte na talíř a ozdobte jednou jahodou a dvěma lístky máty.
Taky vám to zadání připadá trochu pomatené?
Proč prostě nezní úkol: Vyrobte a naservírujte dobrou palačinku s tvarohem?
Proč se někdo v zadání podrobně zabývá tím, jak měřit mléko? To snad jako kuchařka musí vědět?
Proč má ze sporáku odstraňovat nějaké nádoby?
Proč musí použít na tvaroh červenou místu, když by se stejně dobře hodila i mísa bílá?
Proč vlastně chodila na kuchařskou školu, když jí teď testují z toho, jestli umí pozorně číst a vykonávat jednotlivé úkony?
Myslíte, že jí někdy někdo ještě zadá tuto „modelovou životní situaci“? Nebo na ní houkne šéf , že má udělat palačinku, a ona si bude muset prostě poradit.
A proč to píšu?
No podívejte se, jak vypadá úryvek ze zadání praktického subtestu z informatiky:
Praktický subtest je jedním ze dvou subtestů maturitní zkoušky z informatiky.
Tento subtest má charakter modelové životní situace, při jejichž řešení se běžně využívají moderní technologie. Tato situace je rozčleněna do fází a každá fáze je pak tvořena sadou dílčích úkolů.
Zadání subtestu má tištěnou podobu a má charakter tzv. scénáře – tj. popsáním konkrétní modelové životní situace a následně sadou dílčích úkolů, které jsou sdružovány do jednotlivých fází.
Pro praktický subtest má maturant k dispozici pracoviště s patřičnou výpočetní technikou. Jejím prostřednictvím vypracovává jednotlivé úkoly, které jsou uvedeny ve scénáři. Modelová životní situace:
Vlastníte firmu dovážející knihy o IT ze zemí EU i z USA a vaším úkolem je připravit některé podklady pro prezentaci své firmy. Pro tento případ budete muset:
- vytvořit strukturu složek, která bude sloužit k následnému ukládání souborů příslušného typu;
- pomocí tabulkového procesoru dopracovat tabulku prodeje jednotlivého zboží, a to jak její obsah, tak její vzhled;
- pomocí grafických nástrojů upravit předem připravené grafické objekty;
- pomocí textového editoru dopracovat informativní leták o jednom ze svých produktů se zaměřením na typografickou korektnost a vzhled, leták pak uložit ve formátu PDF;
- složku se všemi soubory zkomprimovat a výsledný ZIP soubor odeslat e-mailem ke schválení.
1 Místo pro ukládání dat
1.1 Ve složce Dokumenty vytvořte složku Knihy.
1.2 V nově vytvořené složce Knihy postupně vytvořte vnořené složky Texty, Tabulky a Obrazky.
1.3 Do složky odpovídajícího názvu vytvořte vnořené složky Rastry a Vektory.
1.4 Ve složce Zadani najdete soubor knihy. Tento soubor přesuňte do složky Dokumenty/Knihy/Tabulky.
1.5 Pomocí příslušného tlačítka oznamte, že jste ukončil(a) tuto sadu úkolů.
2 Zpracování tabulky knihy
2.1 Nejprve otevřete pomocí prohlížeče webu html stránku Kurzy, kterou najdete ve své složce Dokumenty. Najděte na této stránce aktuální kurz € vůči Kč.
2.2 Ve složce Dokumenty/Tabulky otevřete soubor knihy.
2.2.1 Do buňky G1 vložte aktuální kurz € vůči Kč, zjištěný v úkolu 2.1 (pokud se vám jej nepodařilo zjistit, použijte kurz 25,00 Kč za 1 €).
2.2.2 Do volného sloupce E vložte vzorec počítající cenu v Kč z udané ceny v €.
2.2.3 Do sloupce G vložte výraz počítající tržbu v Kč.
2.2.4 Doplňte pod seznam položek u sloupců C až G vzorce pro výpočet průměrné ceny zboží, maximální a minimální ceny zboží a do buňky G31 celkové tržby v Kč.
2.2.5 Přejmenujte první list na Výpočty a nakonec si zkopírujte celou tabulku do schránky.
2.3 V rámci otevřeného souboru knihy přejděte na list Seznamy.
2.3.1 Vložte ze schránky tabulku do tohoto listu a upravte dle potřeby šířky sloupců.
2.3.2 Smažte řádky s výpočty průměru, maxima, minima i s výpočtem celkového součtu.
2.3.3 Jednoduše zformátujte tabulku tak, aby bylo zřejmé její záhlaví.
2.3.4 Seřaďte knihy podle jejich ceny sestupně (od nejdražší po nejlevnější), výrobky se stejnou cenou pak podle názvu vzestupně.
2.3.5 Do dalšího sloupce nechte umístit text „levná“ pro knihy s cenou pod 20 € a text „drahá“ pro knihy s cenou nad touto cenou.
2.3.6 Nechte zobrazit pouze knihy s cenou nižší než 30 € včetně.
2.4 V rámci otevřeného souboru knihy přejděte na list Formát.
2.4.1 Zkopírujte tabulku z listu Výpočty do schránky a vložte ze schránky tabulku do listu Formát, upravte dle potřeby šířky sloupců.
2.4.2 Před první sloupec vložte prázdný sloupec a umístěte do něho vzestupně pořadová čísla knih.
2.4.3 Upravte formát (vzhled) tabulky podle vzoru v souboru tabulka_knihy. Upřesnění formátu: je použito bezpatkové písmo velikosti 10, pouze nadpis je písmem velikosti 14. Nadpisy sloupců jsou tučným tmavě modrým písmem a mají světle žlutý podklad. Všechny počítané hodnoty jsou kurzívou, částky v Kč mají formát s označením české měny. Sloupce s hodnotami jsou zarovnány doprava stejně jako jejich nadpisy.
2.5 V rámci otevřeného souboru knihy přejděte na list Graf.
2.5.1 Zkopírujte tabulku z listu Výpočty do schránky a vložte ze schránky tabulku do listu Graf, upravte dle potřeby šířky sloupců.
2.5.2 Využijte prázdné řádky pod tabulkou na vytvoření minitabulky obsahující jednotlivé oblasti, kterými se knihy zabývají (Hardware…) spolu s počty knih, které patří do těchto oblastí.
2.5.3 Vyberte a vytvořte vhodný graf, ze kterého bude ihned vidět poměrné zastoupení jednotlivých oblastí knih.
2.6 Soubor uložte
…atd., atd…až 4.4.4.4. dočetli jste až sem? Gratuluji.
http://www.novamaturita.cz/katalogy-pozadavku-1404033138.html
Taky vám to zadání připadá trochu pomatené?
Proč má student hledat dnešní kurs ve svých dokumentech a ne na webu?
Proč musí použít konkrétní sloupec?
Proč má nejdřív spočítat minimum, maximum a průměr a pak jej smazat? Proč, proč …?
Já chápu, že tohle by se tak pěkně opravovalo – prostě adresář se nejmenuje RASTRY, ale třeba BITMAPA – chyba 1bod. dolů. Výpočet měl být ve sloupci G a je v H – bod dolů! Sloupec není zarovnán doprava ale třeba doprostřed – další chyba. Zapomněl z písma velikosti 11 (které je mimochodem standardní) udělat velikost 10 – bod dolů. A je to! Nikdo nemůže říct, že nebylo jasné zadání, nebo se při opravě chybovalo.
Proč mu prostě někdo neřekne, co má být konečným cílem a pak ho to nenechá v klidu vyřešit?
Vy byste se v tom neztratili?
Už Vám někdy někdo takhle zadával práci, myslím skutečnou práci v zaměstnání?
Vážně poznáme, zda je člověk informačně gramotný podle kvality splnění takhle formulovaného zadání?
Pěkně prosím, páni tvůrci testů, rozmyslete si to ještě.
Jana Petrů
6.11.2011 at 12.12Deváťáci by řekli: \“HUSTÝÝÝ!\“ Tenhle článek vydá za všechny argumenty.
Bořivoj Brdička
6.11.2011 at 12.12Koukám, že jsem měl šťastný nápad, když jsem se rozhodl ty katalogy informatiky naději nečíst.
Jitka Rambousková
6.11.2011 at 15.50Koukám, že Anička šťastně odmaturuje a bude pokračovat ve studiu na vysoké škole.
Mgr. David Hawiger
6.11.2011 at 17.47Dobrý den všem,
měl jsem tu čest býti členem týmu, který pracoval na obou „úrovních katalologu pro informatiku“. Nelze tedy ode mne očekávat, že budu znehodnocovat práci svou i mým kolegyň a kolegů ;-).
Jsem rád, že v se objevila první elektronická polemika nad daným tématem. Možná vás překvapím, ale v mnohém s autorkou souhlasím. Ten zdánlivý rozpor mezi mnou a paní kolegyní tkví v rozdílných vstupních parametrech. M při své práci museli respektovat jistá omezení. Tomu pak odpovídalo i pojetí, které jsme navrhli pro řešení praktické části maturitní zkoušky z informatiky. Určitě není dokonalé a bezesporu v praktickém životě bychom „vařili palačinky jinak“ – mimo jiné i proto píšeme v katalogu o „modelové životní situaci“ a proto zadání charakterizujeme slovem „scénář“.
Navíc jsme si byli vědomi, že existují dva rozdílné pohledy na praktické ověřování ICT gramotnosti a proto jsme se snažili právě v katalogu pro vyšší úroveň poukázat na to, že náš tým viděl dvě možné cesty budoucího řešení pomocí tzv.scénářů. Jedna byla prezentována „Autobazarem“, druhá „Výletem“. Určitě by bylo hodné polemiky, jaké silné a slabé stránky jsou u jednoho ve srovnání s tím druhým. A to prosím nemám problém s tím, že se najdou slabé stránky u obou (jako například, že výběr místa školního výletu se většinou ve školách řeší úplně jinak).
Stanislav Cikalo
6.11.2011 at 19.38To je spíš test čtenářské gramotnosti a porozumění textu 🙁
Štefan Dvorščík
6.11.2011 at 23.58„Pěkně“ se to čte. Podobně zadáváme práci pro začínající žáky v 6.-7. třídě, ale maturanti …
Mira Friedrichová • Post Author •
7.11.2011 at 8.18Nejde ani tak o to, jestli je to jako zadání pro 6. třídu, jde přece o způsob výuky a testování jako takový. My se tady snažíme diskutovat o tom, jak vést studenty k myšlení, k využívání nových technologií a pak je budeme zkoušet takhle?
Bořivoj Brdička
7.11.2011 at 10.36Rozumějte tomu správně! Standardy a testy jsou připravovány tak, aby vyhovovaly většině učitelů. To, že jsou v rozporu s inovativním pojetím výuky pro budoucnost nikoho momentálně netrápí. Hlavně, že bude většina spokojena.
Mira Friedrichová • Post Author •
7.11.2011 at 10.54Jenže tady snad ani nejde o inovace ale po použití zdravého rozumu.
Mgr. David Hawiger
7.11.2011 at 20.12Jak znám kolegy Brdičku a Naske, tak se jim určitě daří kolem sebe sdružovat učitele inovativní. A věřím, že učitelé inovativní dobře znají rizika celorepublikových modelů ověřování a dokáží jim předcházet (minimálně tím, že nebudou přeceňovat jejich roli ve vzdělávacím procesu).
Co se týče mé poznámky ohledně vstupních parametrů, nemyslel jsem tím pouze učitelský „mainstream“, ale v mnohem větší šíři. Zjednoduším-li to, pak musíme brát v potaz zdroje nejen lidské, ale i materiální, časové, organizační a v neposlední řadě i politické (myslím si, že umění nalezení možného, je také o uplatnění zdravého rozumu).
Vrátím-li se však k předmětu polemiky, pak dle mého soudu bude mít žák, který bude vzděláván inovatním učitelem menší problémy s ověřováním při zadání pomocí „step by step“ než by tomu bylo naopak.
Jan Lang
9.11.2011 at 22.59Nerozumím tomu. Nechápu ani pojem inovativní pojetí výuky zvláště pokud se jedná o maturitní zkoušku.
Jediné co chápu je, že maturitní zadání musí být jednoznačné a přesné. Výsledek musí být snadno a jednoznačně hodnotitelný. Otázky typu ….jaký je nejlepší postup…. která klíčová slova nejlépe odpovídají zadání …. a podobně jsou otázky které do testu nepatří. Žadný návrh jak to udělat lépe či inovativně zde nezazněl. Pokud budeme hodnotit kreativitu studenta může být výsledek hodnocení diametrálně odlišný podle učitele. Jinak to prostě nejde!
Jak definovat praktickou maturitu, aby ji bylo možno rychle a jednoznačně vyhodnotit nevím. Vím ale, že funguje testování ECDL a výsledky jsou vypovídající a přijatelné. Testování od Cisca, Microsoftu a dlaších firem funguje a je vypovídající a je to vetšinou pouze testování .
Můj návrh. Zadání praktické zkoušky nemusí být tak podrobné (nemělo by být hodnoceno robotem). Škola by měla mít prostor pro vlastni část zadání (asi 1/3 nebo 1/4 )úloh. Zkoušený by si vylosoval zadání včetně školního příkladu a 60 minut by se připravoval a 15 minut by výsledek předváděl maturitní komisi. Není to zcela objektivní, ale je to lepší než „robotické“ řešení podle návodu. Vyžaduje to schopnosti komunikace s okolím, umožňuje to vysvětlit odlišnosti od striktně požadované šablony.
Bořivoj Brdička
10.11.2011 at 7.49Víte, v oblasti ICT je velmi diskutabilní, zda vůbec lze dosáhnout toho, aby „maturitní zadání bylo jednoznačné a přesné“. Nasazení podobných návodů, jaké nám ukázala Mira, je možná použitelné pro jeden konkrétní typ počítačů a aplikací, ale vývoj jde tak rychle kupředu, že by bylo nutné předělávat postupy každý rok. Jsem si skoro jist, že než by celé zadání prošlo schválením, mnohdy by již bylo natolik zastaralé, že nepoužitelné.