Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv za Listopad 2011

Ledaři, voraři, průvodčí tramvají a učitelé

Budoucnost už je dnes.

Reflexe na úvahy o budoucnosti vzdělávání v rámci kursu RVP – VT21

 

V neděli vstávám pozdě. Na Facebooku mi píše Katarina. Bydlí teď v Americe, poslala mi fotky dětí, právě je vyfotila mobilem. Domlouváme si setkání, až se ukáže v Evropě. Přes Skype mi volá dědeček, má se dobře, k obědu měl rajskou, odpoledne prý bude pracovat – stáhne si pár článků z nějakého japonského serveru, kde jsou prý moc zajímavé informace o fraktálech. Ještě, že má přístup do Matlabu, aby si to mohl přepočítat.

 

venec

Odpoledne mám sraz s kamarádkou Janou, pod záminkou kupování větví na adventní věnce, spolu zajdeme na kafe. V tramvaji cestou na sraz bych měla z mobilu alespoň chvíli poslouchat tu nahranou angličtinu (http://www.langmaster.cz/lmcom/cz/web/cs-cz/pages/produkty/anglictina/anglictina-poslechy-nejen-na-cesty-audio-cd.aspx), ale skutečně se mi nechce. Tak vyndávám čtečku, půjčenou z knihovny http://www.mlp.cz/cz/novinky/105-nove-prirustky-do-e-knihovny/ a spokojeně se začtu do Povídek z druhé kapsy.  V kavárně je příjemně, takové to nedělní odpoledne, vhodné k házení koblih (http://ld.johanesville.net/jirotka-01-saturnin?page=15), popíjíme kapučíno a máme se fajn. Teď jen dojet pro ty větve, jenže obě jsme nějak zapomněly adresu zahradnictví. Jana nemá v autě navigaci, její synové si jí vypůjčili na Kešky (http://www.geocaching.cz/news.php). No nic, Jana vyndá IPad a najdeme si trasu, ona řídí, já sleduji, jak se pohybujeme po trase. V zahradnictví normálně zaplatíme kartou a spokojeně odvážíme tři svazky krásných, čerstvých, voňavých větví.

Cestou se stavím v supermarketu, na náměstíčku poskakuje asi pět dětí – dva vypadají, že hrají imaginární tenis, jeden je golfista a jeden boxuje a ta malá holčička tancuje rokenrol – nejdřív jsem zmatená, pak si všimnu, že se tu jen předvádí í hit letošních  vánoc:  hry ovládané pohybem těla (http://www.kinect.cz/). 

Doma je klid. Starší syn si u svého počítače instaluje Linux, jako protest proti nadvládě Woken, někdo z jeho kamarádů ho přes Skype naviguje, mladší zkouší vyrobit nějakou hru v Kodu ( http://research.microsoft.com/en-us/projects/kodu/), ale prý je to nanic a obyčejný GameEditor je lepší. Tak si jdu dodělat si věci k e-learningu. Ještě jsem zapomněla zaplatit synovy zálohu na hory – otevřu internetové bankovnictví a vyřeším to.

Čtu si reflexe spolužáků na netu. Zajímavá je diskuse pod článkem Martina Ruska (http://ucitel.blogy.rvp.cz/2011/11/10/budoucnost-vzdelavacich-technologii-postreh-z-konference-projektu-metodika-ii/) a pěkně se čte i jak si představuje budoucnost kolegyně Jana Zárubová (http://ittechvevyuce.blogspot.com/2011/11/budoucnost-vzdelavacich-technologii.html).

Ještě jsem se v rychlosti znovu podívala na video přednášku s Danem Francem (http://elearning.rvp.cz/kurzy/mod/resource/view.php?inpopup=true&id=23583), našla jsem si ho na Twittru a zjistila jsem, že se zabývá moc zajímavým problémem svobodných společností, ve čtvrtek byla konference, tak jsem se koukla, o čem to bylo (http://www.slideshare.net/peoplecomm/svoboda-nazivo-final-robert-penazka-zapisky-z-plavby). Skutečně zajímavé!  A navíc podle seznamu účastníků koukám, že tam byl i brácha a další dva známí (mimochodem Jitko, není někdo z příbuzenstva Štěpán?), musím se zeptat na dojmy.

Uvědomila jsem si, že jsem zapomněla opravit pár studentských prací a slíbila jsem jim to do pondělí. Tak se hlásím do školního Moodle a pilně opravuji.

moodle

moodle2

 

 

 

Koukám, že i kolegyně češtinářka pracuje z domova:

 

Vzpomněla jsem si, že se ještě chtěl podívat na zajímavosti z české konference Ted, která se konala v Praze. Jedu odzadu – 2010 Praha, příště se podívám i na tu v Brně a Bratislavě. (http://www.youtube.com/view_play_list?p=0FA8E5F4FDE580A0). Je to nesmírně zajímavé a poučné, zírám na to fascinovaně místo večerní detektivky na ČT1. Přes rameno mi kouká mladší syn, diskutujeme o tom, jaká bude škola za pár let. Ukazuju mu Khan Academy (http://www.khanacademy.org/exercisedashboard?k). Jemu je jasné, že se bude učit přes web, vybírat si sám úkoly a zadání a do školy bude chodit, ale jen kvůli kamarádům a tělocviku, fotbal se líp hraje v partě. Je mu jasné, že klasicky vedená škola, o které se na konferenci hodně kriticky mluví, nemá budoucnost.

A co tedy bude dělat učitel, ptám se?

„No to je přece jasný, ledaři, voraři a průvodčí tramvají taky už vymřeli, když něco není potřeba, tak povolání zmizí, ne?“

To není žádná vize budoucnosti.  Takhle to bylo včera :) .


Polemika o podobě státní maturitě z informatiky – praktický subtest

Jak dělala Anička palačinky

 

palacinka

Anička se učí na kuchařku,  na závěr bude dělat závěrečnou zkoušku. Letos poprvé je to STÁTNÍ zkouška, proto je jednotná, musí být poměrně jednoduchá a testovat jen minimální dovednosti kuchaře. Jestliže jí Anička zvládne, dostane papír na to, že umí vařit. Může pak nastoupit do místní hospody jako kvalifikovaná síla.

 Možná s ní chodí do třídy Zdeněk, který je už teď šikovný a jednou bude šéfkuchařem významného hotelu, ale jednotná zkouška musí být samozřejmě stejně těžká (resp. lehká) i pro něj. Pokud by chtěl, může si sice dobrovolně vybrat nějakou těžší variantu, ale vzhledem k tomu, že se ho na to nikdy nikdo nezeptá, byl by blázen, kdyby to udělal.   

Je pravda, že jeho spolužák Vašek si těžší variantu vybral a úspěšně zkoušku složil, vždyť se o tom psalo i v novinách. Je možné, že tím způsobí, že místní restauratéři se na to, co kdo vařil při zkoušce, začnou za pár let ptát, ale zatím, je to pro Zdeňka zbytečný risk.

Ale to jen tak na okraj a jak tedy zkouška Aničky a Zdeňka probíhá?

Nejdřív vyplnili znalostní test a teď přichází praktická úloha.

Řekněme, že Anička dostane tento závěrečný úkol: Celý příspěvek »