Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv za Září 2011

Jakou chci školu pro své budoucí vnuky

Reakce ke kursu Vliv technologii na školství RVP_VT21 – téma druhé


V rámci e – learningového kursu přemýšlíme o tom, jak by mělo vypadat vzdělávání pro 21. století.  Lektoři i účastníci shromáždili a stále shromažďují neuvěřitelné množství námětů a názorů, otevřeli řadu témat, zabýváme se vlivem nejrůznějších technologií.

                Já se na téma chci podívat odjinud. Co chci, aby si mí synové odnesli ze studií?

 Nemyslím, že budou v životě šťastnější, když budou umět vyjmenovat všechny prvky periodické tabulky, data narození kdekoho a data všech možných válek, kdekterého plže, mlže a hlavonožce a země, kde se těží nejvíc uhlí. A přestože učím počítače – IKT – nebo právě proto, si také nemyslím, že budou šťastnější, když budou umět pracovat s Excelem, tabletem nebo znát součásti PC.

Byla bych ráda, kdyby:

  • byli ve škole rádi
  • naučili se jazyky a logicky uvažovat
  • je někdo dokázal nadchnout pro svůj předmět.

Je mi úplně jedno, jestli to bude prostřednictvím technologií nebo bez nich.

Když jsem byla na gymnáziu, učila nás češtinu prof. Ročková, impozantní dáma, která dělala nejednou deset věcí, povídala, zkoušela, posílala materiály, vybírala taháky, recitovala, kontrolovala práce a hlavně zářila. Bylo jasné, že jí to baví. Dokázala, podle mne nemožné – všichni (i ti nejzarytější technici), začali číst krásnou literaturu a psát zajímavé práce.

 Mám kolegyni, která učí výtvarku. Když se podívám na to, co se studenty dokáže vytvořit, nechápu, jak to dělá. Že jeden, nebo dva nadaní studenti vyrobí zajímavou výtvarnou práci, to chápu, ale jak to dokáže vymámit z každého, mi není jasné. Prostě umí ve studentech „něco“ rozsvítit.

Mám kamaráda Honzu, dnes je to významný manažer. Umí stanovovat cíle a kritéria. Po svých dětech chce, aby plnili to, čemu jsme začali říkat Honzovo minimální kritérium (týká se gymnázií, pro základku by to asi nestačilo):

„ Dítě by mělo mít na vysvědčení alespoň jednu jedničku z libovolného předmětu, který se nejmenuje výchova“

A proč? No prostě proto, že je celkem jedno, v čem dítě vyniká, co ho baví, ale alespoň jeden předmět by to být měl.

 A proč ne výchovy? No přece proto, že když dostanu špatnou známku třeba z hudební výchovy, tak to znamená, že mne někdo špatně hudebně vychoval. Tudíž známka vlastně hodnotí vyučujícího a nikoli žáka. (Tady si dovolím profesní vsuvku – domnívám se, že IKT patří do výchov J )

Článek jsem pojmenovala „Jakou chci školu pro své budoucí vnuky“. Zatím žádné nemám a ani v nebližších letech to neplánuji, jen bych ráda zdůraznila, že vlastně úplně stejnou jako chci teď. Bez ohledu na století a tisíciletí.

Je jedno v jakém objektu je umístěna, je jedno, kolik má počítačů a tělocvičen, ale chci, aby tam pracovali milí, chytří a nadšení lidé, kteří umí studenty rozsvítit.